|
|
Studium možností nanotechnologií v cementových kompozitech
Kardošová, Romana ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnout a posoudit možností využití vybraných nanočástic jako příměsí do betonů. Tyto částice mají schopnost vylepšovat mechanické i fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů, případě jim i dávat vlastnosti zcela nové. Průmyslovému nasazení brání zejména problematika efektivního zakomponování nanočástic do matrice, zdravotní a ekologická rizika a v neposlední řadě také finanční nákladnost. Experimentální část práce se zabývá dispergací nanosiliky a nanometakaolinu ve vodném roztoku a jejich následném zapojení do struktury cementové malty.
|
|
|
Vysokohodnotné betony s využitím nanočástic
Labaj, Martin ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnout a posoudit možností využití vybraných nanočástic jako příměsí do vysokohodnotných betonů. Tyto částice mají schopnost vylepšovat mechanické i fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů, případě jim i dávat vlastnosti zcela nové. Průmyslovému nasazení ovšem brání několik překážek. Zejména se jedná o problematiku efektivního zakomponování nanočástic do matrice, zdravotní a ekologická rizika a v neposlední řadě také finanční nákladnost. Experimentální část práce se zabývá právě prvním zmíněným problémem, konkrétně dispergací uhlíkových nanotrubiček ve vodném roztoku a jejich následném zapojení do struktury cementové malty.
|
|
|
Měření a toxicita nanočástic ze spalovacích procesů
Sikorová, Jitka ; Topinka, Jan (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent) ; Bláha, Luděk (oponent)
Předložená dizertační práce se komplexně věnuje problematice nanočástic vznikajících ve spalovacích motorech používaných v dopravě. Zabývá se prostorovou distribucí nanočástic v lidských sídlech, dopadem použití alternativních paliv na produkci a toxicitu nanočástic a také otázkou samotného toxikologického testování částic. V rámci dizertační práce byl proveden monitoring nanočástic v ovzduší a doprava byla identifikovaná jako hlavní zdroj nanočástic nejen v silně zatíženém městě (Praha), ale i ve městě s nízkým stupněm dopravy (Čelákovice). Většina částic pravděpodobně vznikla během krátkých epizod vysokých emisí (např. akcelerace vozidel do kopce). Během měření byla identifikována vozidla s vysokými emisemi, která se podílí velkou měrou na znečistění ovzduší. Na straně druhé jsou provozovány spalovací motory, u kterých emise nejsou regulovány, jako např. motorová sekačka, která byla v provozu poblíž místa měření a generovala velké množství nanočástic. Množství a vlastnosti částic vytvářených spalováním jsou závislé na technologii spalování a složení paliva. Velká část dizertační práce se zabývá vlivem alternativních paliv na množství a kvalitu produkovaných částic a na toxicitu organické složky adsorbované na částice. Nejnižší toxicitu pro vznětové motory vykazoval hydrogenovaný rostlinný olej...
|
|
|
Měření a toxicita nanočástic ze spalovacích procesů
Sikorová, Jitka ; Topinka, Jan (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent) ; Bláha, Luděk (oponent)
Předložená dizertační práce se komplexně věnuje problematice nanočástic vznikajících ve spalovacích motorech používaných v dopravě. Zabývá se prostorovou distribucí nanočástic v lidských sídlech, dopadem použití alternativních paliv na produkci a toxicitu nanočástic a také otázkou samotného toxikologického testování částic. V rámci dizertační práce byl proveden monitoring nanočástic v ovzduší a doprava byla identifikovaná jako hlavní zdroj nanočástic nejen v silně zatíženém městě (Praha), ale i ve městě s nízkým stupněm dopravy (Čelákovice). Většina částic pravděpodobně vznikla během krátkých epizod vysokých emisí (např. akcelerace vozidel do kopce). Během měření byla identifikována vozidla s vysokými emisemi, která se podílí velkou měrou na znečistění ovzduší. Na straně druhé jsou provozovány spalovací motory, u kterých emise nejsou regulovány, jako např. motorová sekačka, která byla v provozu poblíž místa měření a generovala velké množství nanočástic. Množství a vlastnosti částic vytvářených spalováním jsou závislé na technologii spalování a složení paliva. Velká část dizertační práce se zabývá vlivem alternativních paliv na množství a kvalitu produkovaných částic a na toxicitu organické složky adsorbované na částice. Nejnižší toxicitu pro vznětové motory vykazoval hydrogenovaný rostlinný olej...
|
|
|
Studium možností nanotechnologií v cementových kompozitech
Kardošová, Romana ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnout a posoudit možností využití vybraných nanočástic jako příměsí do betonů. Tyto částice mají schopnost vylepšovat mechanické i fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů, případě jim i dávat vlastnosti zcela nové. Průmyslovému nasazení brání zejména problematika efektivního zakomponování nanočástic do matrice, zdravotní a ekologická rizika a v neposlední řadě také finanční nákladnost. Experimentální část práce se zabývá dispergací nanosiliky a nanometakaolinu ve vodném roztoku a jejich následném zapojení do struktury cementové malty.
|
|
|
Vliv vstupních parametrů dispergace na kvalitu rozmíchání nanočástic
Cederová, Kristýna ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá nanočásticemi. Je zkoumán zejména proces dispergace nanočástic. Nanočástice mají schopnost zlepšovat některé fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů. Jednou avšak podstatnou překážkou pro správnou aplikaci nanočástic je jejich dispergace. Experimentální část bakalářské práce je věnována problematice dispergace nanočástic. Jsou stanoveny vlastnosti cementových kompozitů v čase 7 a 28 dní. Nanočástice byly zkoumány pod transmisním elektronovým mikroskopem.
|
|
|
Studium dispergace uhlíkových nanotrubiček v cementových kompozitech
Michnová, Kamila ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Uhlíkové nanotrubičky mají schopnost vylepšovat mechanické i fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů. Jejich uvedení do průmyslové výroby brání několik překážek. Jedná se především o problematiku efektivního zakomponování do matrice, zdravotní a ekologická rizika. Experimentální část práce se zabývá problematikou dispergace uhlíkových nanotrubiček ve vodném roztoku a jejich následným zapojení do struktury cementové matrice.
|
|
|
Vysokohodnotné betony s využitím nanočástic
Labaj, Martin ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnout a posoudit možností využití vybraných nanočástic jako příměsí do vysokohodnotných betonů. Tyto částice mají schopnost vylepšovat mechanické i fyzikální vlastnosti cementových kompozitních materiálů, případě jim i dávat vlastnosti zcela nové. Průmyslovému nasazení ovšem brání několik překážek. Zejména se jedná o problematiku efektivního zakomponování nanočástic do matrice, zdravotní a ekologická rizika a v neposlední řadě také finanční nákladnost. Experimentální část práce se zabývá právě prvním zmíněným problémem, konkrétně dispergací uhlíkových nanotrubiček ve vodném roztoku a jejich následném zapojení do struktury cementové malty.
|
host ::
RSS.